Z deníčku upsané holky XIII: Všechno krásné někdy končí

Hei, 

tak už zbývá vážně jen chvilička a budu v mé krásné České republice. Těším se? Moc! Je mi smutno, že odjíždím? Trochu jo.  Před asi dvěma třemi týdny u mě nastal zlom a začala jsem se strašně těšit domů. Asi tomu ppomohly blížící se Vánoce, ale hlavně blížící se datum příjezdu do ČR. Tenhle silný pocit propukl ještě před Laponskem a tam to pokračovalo. Sice jsem se snažila si Laponsko užít, ale převládal silný pocit stýskání si po domově. Ale já sem za něj byla z části ráda , protože už bylo načase, abych se těšila domů více. V posledních dnech se to ale uklidnilo, tento pocit už není tak intenzivní. Pořád se těším domů a nechtěla bych tady zůstávat déle, ale uvědumuji si, že některé věci tady byly moc fajn, bude se mi po nich třeba i stýskat. Zažila jsem tady spoustu nových krásných zážitků a určitě si přivezu domů spoustu vzpomínek. Díky psaní si blogu si je budu moci za pár let i připomenout. 

Už od neděle téměř sbalená. Sice to vypadá, že mám ještě místo v kufru, ale ještě mi tam chybí dát pár věcí. Malý kufr je zase plný dárků :D Snad mi ty čokolády nezabaví.

Z deníčku upsané holky XII: Laponsko - Tam za arktickým polárním kruhem

Moi,

dnes nad ránem jsem se vrátila ze skoro týdenního výletu na ještě větší sever - z Laponska. Všichni se moc na tento výlet těšili a myslím, že se moc vydařil, všichni si to užili a máme jistě spoustu co vyprávět, protože komu se poštěstí projet se na saních s husky pejsky a soby, nebo vidět pravého Santa Clause, vykoupat se v Severním ledovém oceánu nebo bobovat po sauně v plavkách. Takže vás teď zvu alepsoň zprostředkovaně na výlet do Laponska. Bude to dlouhá cesta, ale snad zábavná. 

Edit: upozorňuji ještě jednou, že článek bude fakt dlouhý, holt zážitků je spoustu.

By mě zajímalo, jestli je vážně přesně tady Severní polární kruh :D nebo jen "čára" někde blízko pro turisty.

Jak si tady jím IV

Moika,

zítra jedu v brzkých ranních hodinách na výlet do Laponska, kde nějakou chvilku budu, tak abyste se nenudili,  abych si dokázala, že jsem nefotila všechna ta jídla zbytečně, je teda článek jídelní. Minulý článek o jídle jsem psala před více než měsícem ostuda, protože bylo pořád psát o něčem jiném. Dnes to bude ale o fotkách a mému kuchařskému "umění". Snad se nezaleknete některých fotek.

Fotek bylo tolik, že jsem je musela trochu zredukovat a dát opět do koláže. Už jsem si zakazovala fotit napž. ovesné kaše, protože je mám často a Vás by určitě nebavilo se dívat na to stejné. I tak ale 4 kašičky uvidíte :-)

Začneme snídaněmi.

Nejoblíbenější varianta ovesné / kakaová ovesná / jogurt s musli / francouzský toast

Z deníčku upsané holky XI: Pomalu, ale jistě finišujeme

Hei, 

změnila jsem layout stránky, všimli jste? To jsem Vás a sebe chtěla naladit na Laponsko, které už za pár dnů uvidím. A také jsem si chtěla postýskat, že nám roztál sníh. Oteplilo se nám a dokonce jsme v jeden moment zjistila, že jsme měli tepleji než vy, kteří jste o necelých 2000 km na jih. Ale začneme ještě fotkami se sněhem, minulou neděli ho totiž bylo ještě spoustu a taky byla pěkná zima.

Zbývá: 19 dnů

Raději budu jezdit na ledu nez v tomhle! V této brečce jsem měla větší strach z pádu než na ledu.

Z deníčku upsané holky X: Tajný výlet do Jyväskylä

Hyvää suununtaina, 

zbývá 25 dnů a budu v naší krásné zemi. Utíká to vážně jako blázen, za 11 dnů jedu do Laponska, kde už je kolem -10 stupňů, ale hlavně mají sluníčko od 10-14 a to bude ještě hůře. To u nás teplota kolem nuly, někdy pod, někdy nad, takže zase taková hrozná zima není, za to nám ale sněží a jezdit na kole je fakt docela challenge. 

Jyväskylä - město ve středním Finsku bez sněhu!

Z deníčku upsané holky IX: Padá sníh, padá sníh, pojedeme na kole! Jupí :-)

Hyvää iltaa.

Sataa lunta! Konečně! S pohledem na tu krásu si ke psaní článku ještě pouštím koledy a mám pocit, že Vánoce jsou za rohem. Ale potom se podívám na ikonku data vpravo dole na obrazovce a smutně si uvědomuji, že je teprve půlka listopadu. Ale to ten sníh. Holt v Čechách není moc ve zvyku mít sníh takhle brzy. Snad vydrží a snad vydrží i naše nadšení do něj. 

Můj ranní pohled z okna 13. 11. 2015

Z deníčku upsané holky VIII: International dinner a jiné

Hei,

tak máme další týden za námi. Zbývá jen necelých 5 týdnů, začínám chytat paniku, že nic nestíhám. Ale ne, snažím se to tady užívat, jak jen to jde, akorát psaní esejí trvá.

Zástupci českého jídla: bramboráky, jednohubky, koláče a žemlovka, která na fotce chybí.

Z deníčku upsané holky VII: Vzácná a drahá návštěva přijela do Joensuu :-)

Moikka, 

tak nám zbývá jen 46 dnů, než pojedu domů. Je to sice za chvilku, ale už se nemůžu těšit, že tady někoho z Čech přivítám, protože má nejdražší polovička je momentálně v Helsinkách a čeká na letadlo do Prahy. Co vám budu povídat, těch 5 dnů, co jsem s ním tady strávila, bylo moc hezkých. Proto jsem se rozhodla vám o tom něco i napsat, zároveň to bude sloužit i pro nás. Za pár let si přečteme, co jsme to tady dělali a viděli. Vůbec tento blog píšu z několika důvodu, vy se dozvíte, jak tady žiji, já si píšu něco na způsob deníčku, takže si to budu moci v budoucnu připomenout a potom taky jeden z důvodů bude, že mě to zkrátka baví. A třeba někomu budou tyto informace o erasmu, Finsku atd. užitečné.

První finská společná fotka

Z deníčku upsané holky VI: Už jsem za polovinou

Moika!

Sama nevím, jak je to možné, ale můj pobyt ve Finsku se přechýlil do své druhé poloviny. Ten čas opravdu strašně letí. Z jedné strany jsem ráda, že budu brzo doma, budu obklopena češtinou, budu se svými blízkými a hlavně budou Vánoce, ale musím se přiznat, že se mi tady líbí a už teď vím, že se mi bude po některých věcech stýskat. Navíc se netěším na povinnosti, co mě čekají po příjezdu domů. Vážně si oddychnu, až budu mít tento semestr za sebou, snad co nejvíce úspěšně. Ale protože se nahromadilo dost věcí, o kterých bych vám chtěla něco napsat, je zde další článek.

Nahoře mé nové růžové kolo, konečně větší.

Jak si tady jím III

Moi!

Je sobota večer a mně se po tom všem čtení do školy už vážně nechce nic složitého dělat, ale rozhodla jsem se konečně napsat další článek, i když ono to o psaní dnes nebude. Nakupilo se mi docela dost fotek týkajících se mého jídelníčku tady. Ale už jsem focení dost omezila, snažím se už nefotit stejné věci, které mám častěji. Takže, kdo nemá hlad a koho to zajímá, může mrknout, co tady jím. Musela jsem dát fotky do koláží, jak jich je po tom měsíci, kdy jsem psala poslední jídelní článek, strašně moc.

Šíleně čokoládový (ale vynikající) dortík a caffe latte
Dýňový cheesecake (můj upečený pro Gabču, která měla narozeniny)
Hruškový kynutý závin (taktéž má práce)

Z deníčku upsané holky V: Volný čas erasmáka

Hezký podvečer,

minule to byl čistě školní článek, dnes to bude o mimoškolních aktivitách, kterých si tady docela dost užijeme. Ale bude jich čím dál tím méně, škola už je v plném proudu, navíc se začíná dříve stmívat a začíná být fakt kosa! Doufám, že se vám budou fotky líbit a já vám tak přiblížím život erasmáka více. Dnes bude opravdu méně textu. Nemám na něj ani čas, studovat dva semestry zároveň (finský a český) začíná být pěkný masakr.

Z deníčku upsané holky IV: Hola, hola, škola volá!

Moika,

Po článcích z Helsinek náš čekají opět klasické články, hlavně tedy tahle rubrika a poté samozřejmě i jídelní rubrika, protože mě strašně baví fotit jídlo. Dnes bych se chtěla zaměřit na školu a školní povinnosti, abyste věděli, co tady vůbec dělám.

Škola nám tady začala dříve než v ČR, ta začne až příští týden, takže přibudou další úkoly. Konečně jsem zkompletovala můj studijní program tady a něco doplnila i do studijního plánu na UK, aby administrativa byla hotova. Jaké předměty jsem si ve Finsku nakonec zapsala?

V ČR budu mít předmět, kde budeme mít zkoušku i z krasopisu, zatím mi to moc nejde. Ale je to sranda. 6 písanek jsem si vzala s sebou.

Helsinki vol III: jídlo a nákupy

Hyvää päivää,

jsem zde zpět s posledním článkem z Helsinek. Příjezd, památky, historii už znáte, ale co jídlo a nákupy? Skoro by člověk řekl, že jsou možná ještě důležitější než památky. Stojím si zatím, že člověk by si měl cestování i užívat. je fajn toho vidět spoustu, ale vždy musí zbýt čas a peníze na ochutnání místního jídla a nákupy suvenýrů. Někomu přijdou zbytečné, možná kýčovité, ale není to skvělé, když si je někde vystavíte a při pohledu na ně si vzpomenete, jak jste byli v cizině a co vše jste tam zažili.

Čepička s vlčkem, ale nebojte, tu jsem si nekupovala.

BTW: píšu teď s diakritikou, protože mám půjčený notebook od Gabči, ale nechci ji ho okupat dlouho, takže možná ne celý článek bude hezky česky.

Helsinki vol II: památky a historie

Moika, 

hned po napsani prvniho clanku se vrham na psani druheho clanku, tentorkate asi vice zajimaveho, alespon, co se tyka turistiky. Timto clankem bych vam chtela priblizit Helsinky, bude zde hlavne hodne fotek, mych postrehu, mozna trochu historie atd.

Prvni selfie s rodici

Helsinki vol I: cesta, příjezd našich, první den

Terve,

tak se po delsi dobe opet ozyvam, bohuzel nemam notebook, takze musim psat na finske klavesnici bez diakritiky a sem tam bude asi prohozene z a y, ale snad to nebude az tak vadit. Mozna to pozdeji prepisu, uvidim. Kazdopadne dnes mi psal tatka zpravu, at mu poslu adresu sem do Joensuu, tak snad notebook opravit slo. Ale ja bych vam ted rada napsala neco o Helsinkach, bude to asi rozdeleno na vice casti. Dnes to bude o prvnim dnu – tedy ctvrtku.

Nadrazi v Joensuu

Z deníčku jedné upsané holky III: Sbor, první předmět, první seznamování, cesta do Helsinek

Hei,

zrovna sedím ve vlaku do Helsinek, protože mám čas a po Helsinkách budu chtít psát článek o hlavně nich. Nevím, jak vám, ale mě se ve vlaku pracuje dobře. Navíc v tomhle vlaku je moc fajn stoleček, zásuvka a wifi.

Nově objevené krásné místo při běhání

Jak si tady jím II

Hei,

v počítači se mi nahromadily zase fotky jídel, takže článek jen pro ty, které zajímá, jak si tady jím. Já mám u ostaních blogů jídlení články a inspirace ráda, proto dělám i svůj vlastní příspěvek. Bohužel teda neumím moc fotit, takže fotky jídel nejsou vůbec nijak extra hezké, ale co, hlavně že jsou.

Neoblíbenější variace ovesné kaše - s banánem, arašídovým máslem a čokoládou

Z deníčku jedné upsané holky II: Kuopio, Ikea a "plavání" v jezeře

Terve,

opět bych vám chtěla napsat něco o minulých dnes, zvláště o výletě do Kuopia, Ikey a koupání se v jezeře, ano, vlezly jsme do studené vody, ale moc jsme toho neuplavaly. Dnes to bude hlavně o fotkách, kterých jsem si pro vás připravila dost, o to méně bude povídání.

Vím, že to z dálky není poznat, ale ano, jsem to já a ano bylo 18 stupňů.

Z deníčku jedné upsané holky I

Hei,

po trošičku delší době se opět ozývám. Hádejte, co zrovna dělám? Peču! Mé první pečení je konečně zde. Dnes jednoduchý recept vytáhnutý z mého rukávu - tvarohový koláč s banánem, nic složitého, ale tvaroh a banán je dobrý, tak snad to bude chutnat.

Už je to přesně 13 dnů, co jsem tady v Jonsuu, docela to letí, i když mám pocit, že jsem skoro ještě nic neudělala. Tento týden nemáme školu, máme první předmět až 16. 9. Co tedy ty dny tady dělám?

Až si budu chtít s někým popovídat, vlk to jistí

Další dny ve škole, adrenalinová cesta z Lidlu a první party

Hei hei,

máme tady víkend a já bych vám teď ráda napsala něco o dalších dvou dnech školy, zajímavé cestě z Lidlu a první party, kterou jsme tady v Joensuu zažili. Začnu asi tím méně oblíbeným a nejdelším - školou. 

Jedna běhací

Edit: Omlouvám se, dnes je to nějaké moc dlouhé a mám málo fotek.

Jak si tady jím I

Hei, 

ti, co mě znají, ví, že mám ráda jídlo, a to hodně, někdy mi až přijde, že jsem jim posedlá. Každý den musím vědět, co jedl přítel, sama si plánuji předem, co budu asi další den jíst, minimálně snídaně, nikdy se nesmí stát, že bych v ledničce nic neměla, nebo že bych neměla nějaké záchranné jídlo, které mám někde schované pro případ nouze. Často si s sebou nosím jídlo, nejčastěji nějakou musli tyčinku nebo tak, kdyby se náhodou stalo, že nebude kde jíst. Proto jsem měla jasno, že budu psát pravidelný příspěvek o jídle tady. Některé články se budou zabývat i finským jídlem, ale hodně z toho bude asi bude spíše jídlo "mé". 

Poprvé ve škole, poprvé s mou skupinkou, poprvé na kole, poprvé v baru a další jiná poprvé

Je půl 11 večer a já bych si nejraději lehla do postele a dívala se na seriál (je napínavý, stala se tam vražda). Ale můj smysl pro povinnosti mi nedá, a protože jsem se dva dny neozvala a zase se toho docela dost nakupilo, sedím u stolu, před sebou otevřený word a píšu. Snad jste rádi.

Ááá... snad se na bobečkovi starém, oprýskaném nezabiju.

Čtvrtý den v Joensuu (pondělí - maanantai)

aneb poznávání centra Joensuu a finské kultury volume I

Hezký podvečer přeji, opět jsem se vrhla do psaní, raději hned, kdy si všechno z dneška pamatuji. 

 

Univerzita a kola

Třetí den v Joensuu (neděle – suununtai)

 aneb návštěva luteránského kostela, druhá procházka k jezeru, druhý běh, zpovídání čínské  spolubydlící, nevyzpytatelné počasí 

Druhý den v Joensuu (sobota – lauantai)

aneb dokončení vybalení, první procházka, první běh, skype

Tak včera do noci jsme psala jako o život, abych mohla odkaz na tento blog poslat co nejvíce lidem, na kterých mi záleží a u kterých by mi bylo milé, kdyby tento blog četli. Doufám, že se vám články zatím líbily. Kdybyste měli nějaké dotazy, určitě napíšete komentář. Za komentáře budu vůbec ráda. Akorát, kdo používá google, prvně se přihlaste a potom až piště komentář. Kdo nemá, můžete komentář napsat anonymně, jen prosím se potom podepsat alespoň jménem, abych věděla, kdo že mi to píše.

První den v Joensuu (pátek - perjantai)

Je sice sobota večer, skoro neděle, ale já jdu psát trochu opožděně o prvním dnu našeho čtyřměsíčního pobytu. S holkami jsme se shodly, že je nám divné, že jsme tady teprve dva dny. Nechápu, že náš první den v Joensuu byl teprve včera. Každopádně to byl docela náročný, ale velmi důležitý den, a kdo má zájem, nechť se pěkně usadí a může si přečíst, jaký ten náš první včerejší den byl. A upozorňuji předem, bude to dlouhé.

Náš dům, ve kterém bydlíme, moje okno je to v druhém patře druhé zprava.

Tervetuola = první článek z Finska: poslední zařizování v ČR, stresující vážení a přebalování, let do Joensuu, první noc

Uff… je toho tolik, co bych chtěla napsat a sdělit vám. Je to asi 44 hodin, co už jsem v Joensuu, což je celkem dost, aby člověk nabyl nových zážitků a zkušeností. Mám momentálně v hlavě spoustu nápadů, o čem psát, až si říkám, aby vás to vůbec bavilo. Ale co, kdo bude chtít, číst bude, kdo ne, tak si třeba prohlédne jen fotky. 

Půl jedné ráno

Cestovní horečka stoupá aneb balíme a za chvíli letíme

2 dny do odletu

Tak právě sedím ve vlaku mířícího z mého domova do Prahy, odkud za dva dny poletím do Finska. Neskutečné, že je to už tady, jak to mohlo tak rychle utéct? To bylo plánů, co všechno o prázdninách stihnu, jak se chci do Finska pořádně připravit…no a skutek tak trochu utek. Ale co, však ono to nějak dopadne.

První příspěvek: Jak to všechno začalo...

32 dnů do odletu

Hyvää iltaa, 

dnes jsem založila blog, na kterém bych ráda sdílela příspěvky o mém životě ve Finsku. Kdysi dávno jsem už jeden blog měla, ale úplně na jiné téma, každopádně mě docela bavilo ho mít a pravidelně přispívat. Vzhledem k tomu, že hodně lidí mě prosilo, ať  z Finska dávám fotky a zprávy na fcb, napadlo mě, že by bylo možná lepší, kdybych to udělala jiným způsobem.

Komu jsem odkaz na tento blog poslala, tak ví, ale pro neznalé, kterým by se třeba info o pobytu ve Finsku hodilo, zde napíšu stručně, proč vlastně vycestuji do Finska a jak to vlastně všechno začalo.