Z deníčku upsané holky V: Volný čas erasmáka

Hezký podvečer,

minule to byl čistě školní článek, dnes to bude o mimoškolních aktivitách, kterých si tady docela dost užijeme. Ale bude jich čím dál tím méně, škola už je v plném proudu, navíc se začíná dříve stmívat a začíná být fakt kosa! Doufám, že se vám budou fotky líbit a já vám tak přiblížím život erasmáka více. Dnes bude opravdu méně textu. Nemám na něj ani čas, studovat dva semestry zároveň (finský a český) začíná být pěkný masakr.

Začneme časem, kdy ještě bylo relativní teplo. Od ESN (organizace pro zahraniční studenty) zde byla akce tzv. Frisbee golf, frisbee - protože házíte frisbee talířem, který je ale podstatně z jiného materiálu, je těžší, dokáže tak letět až 100 km / hod; golg - protože startujete z určitého místa a cílem je trefit se do speciálních košů, počítáte si počet hodů, než se trefíte do koše.

Vypadá to jednoduše, ale fakt není!

Bylo krásné počasí. Představte si, že přesně před rokem v tento den v Joensuu byl první sníh. My máme štěstí a ještě jsme sníh naštěstí nezažili. Frisbee golf si můžete v Joensuu zahrát v krásném parku u tohoto krásného kostela.

Po frisbee golfu jsme se jeli najíst, sport byl spojen s barbecue. Mňam. 

Mohli jsme si vybrat mezi normálním a vegetariánským. Já šla do normálního, ale protože jim zbyly nějaké, ochutnala jsem později i vegetariánský a nebyl špatný.

 Hned další den pořádala "akci" má tutorka Tiia, byli jsme pozváni k její kamarádce do bytu. Každý měl přinést svůj národní pokrm, já nakonec upekla štrúdl, který je originálně rakouský, ale u nás je hodně oblíbený. Bylo tam spoustu jídla, byla jsem úplně přejedená. Všechno bylo tak dobré. Finky nachystaly pizzy s lososem a rukolou, druhou s rajčaty a sobím masem, které ale prý nebylo moc kvalitní. Dále Tiia upekla borůvkový koláč, také jsme měli karelijský páj (houska s rýži). Měli finskou kávu samozřejmě k dezertům. Němka připravila špejle se sýrem a hroznem. Portugalka keksíkový dort, Francouzi se vyznamenali a přinesli dva quiche (klasický a tuňákový), další Němka dělala bramborový salát, poté tam ještě byla čokoládová pěna a nechyběla ani zmrzlina, tu mají prý Finové rádi.

Bohužel zde není ještě vše.

Večer to byl moc příjemný. Hodně jsme si povídali, bylo fajn se hlavně setkat i s Finy a nejen s exchange studenty. Poté jsme hráli společenské hry, prvně super hru Dixit (kdybyste nevěděli, co mi koupit pod stromeček :-)) a poté zvláštní variaci městečka Pallermo, místo mafiánů ale byli vlci.

Aby toho nebylo tento víkend málo, v neděli jsme jeli na barbecue se skupinou Čechů a Slováků, se kterou jsme začali podnikat různé akce. Bylo to sice fakt daleko od místa, kde bydlíme, ale bylo tam nádherné prostředí. 

Další akcí od ESN byl Cosmic bowling. Na ten jsme jely s Gabčou F., byli k nám přiřazení dva kluci, jednoho známe ze sboru, Joensuu je vážně strašně malé město a pořád tady člověk potkává nějaké známé, nebo zjišťuje že všichni mají společné známe.

Bowling mi vůbec nešel! Až před posledním hodem mi jeden kluk poradil, dávat menší sílu, ale soustředit se na směr a vážně to bylo lepší. Nevím, proč jsme myslela, že musím vyvíjet velkou sílu. Ale překvapivě jsem nebyla poslední, ale třetí ze 4. Chudák druhý kluk byl ještě horší hráč než já.

Po bowlingu byla afterparty v hospodě. Původně jsme tam nechtěly jít, protože jsme byly jen samotné dvě s Gabčou, ale ještěže jsme šly. Jednalo se totiž o hospodu v českém stylu! A koho jsme tam nepotkaly..? Dvě Češky, se kterými jsme se hned domluvily na kafe.

Konečně jsme si zašli na kafíčko, já měla poprvé ve Finsku své oblíbené caffe latte, jinak piju jejich filtrovanou kávu. Kavárna byla moc hezká a útulná, je to v budově s názvem Art and Crafts (umění a řemeslo). Ke kávičce jsem si dala extra čokoládový dort. Už při jeho nákupu mi bylo jasné, že, i když je to relativně malý kousek, budu po něm strašně přeslazená. A taky že jo, ale byl vynikající. Spodní vrstva byla brownie, byla tam samá čokoláda, snad žádná mouka, na tom byl krém ze zakysané smetany (asi) a na tom ještě hoblinky tmavé a bílé čokolády. 

Protože minule jsme byly pozvány od Francouzek k nim na palačinky (na kterých jsem bohužel nebyla kvůli Helsinkám), rozhodly jsme se stejné osazenstvo pozvat na český večer. Udělaly jsme pravé české bramboráky. Nevěděli jsme přesně, kolik lidí přijde a kolik vůbec kg brambor má být na osobu, tak jsme udělali bramboráků ze 3 kg brambor a nakonec zbyl jeden malý bramborák, který zbyl jen proto, aby nebyl talíř prázdný a aby to nevypadalo, že jsme toho udělaly málo, což jsme udělaly. Hostům totiž moc chutnalo! A nejen bramboráky, ale i můj kynutý hruškový závin měl úspěch. Měla jsem z toho moc radost.

Zdá se jich hodně, ale bylo nás na nich celkem 9 a byly fakt dobré!

Hosté v naší kuchyňce, ještěže je taková velká. Jen židle jsme si vypůjčili.

Poslední důležitou akcí, ze které mám fotky, je výlet do Koli. V úterý měla naše univerzita sportovní den a ESN uspořádalo výlet do Národního parku Koli, který je asi jen hodinku busem z Joensuu. Protože počasí se už opravdu začalo zhoršovat, navíc jsme si mysleli, že jedeme do hor, naše obleční tomu také odpovídalo. I když já až do konce října odmítám nosit zimní kabát. Park nebyl moc v horách, ale bylo tam nádherně. Docela by to chtělo lepší boty, člověk musel dost lézt po kamenech.

Ponožky mi každý chválil :-) Díky za šikovnou babičku.

Nahoře na kmeni byly struny, když jste dali ucho ke kořenům, slyšeli jste to.

Tato středa byla velmi fajn dnem. Nejenže ve škole jsme vyrobili hlavu pro našeho mezinárodního maňáska. 

Samurajská hlava - progres

Odpoledne jsme šli konečně do sauny, kterou máme ve vedlejším baráku vždy ve středu zdarma. Tam jsme se dozvěděly od Francouzky, že dnes má být prý vidět polární záře. Tak jsme to začali více zjišťovat a byla to pravda, ten den byla polární záře vidět nádherně. Dokonce prý v určitý čas byla i barevná. To jsme neviděly. Kolem půl 10 jsme vyjeli stopovat auroru borealis a povedlo se. Byl to nádherný pocit. Škoda, že jste to nemohli vidět také. Nedá se to popsat, ani fotky nejsou bohužel moc kvalitní, protože nemám tak dobrý foťák pro focení ve tmě. Ale bylo to něco nadpozemského. Zelená obloha, která se hýbala do různých tvarů. Doufám, že ji ještě hodněkrát uvidíme. Ale prý tento den byla opravdu krásná. Samuli (Fin) nám později řekl, že krásnější ještě v životě neviděl.  Když jsme se vracely zpátky domů, je hodně pravděpodobné, že nám přes cestu přeběhla liška! Nejsme si ale jisté, ale můžeme si říkat, že jo, že jsme prostě viděly lišku.

Tohle je jen malý zlomek té krásy. Polární záře byla mnohem výraznější a hlavně se to hýbalo!

Na závěr ještě dvě fotky. Trochu jsem si rozestavila jinak nábytek v pokoji, abych využila co nejvíce světla z okna a udělala pořádek v poličkách na věci do školy. Jinak v bytě máme docela velkou kosu. Myslím, že bude pod 20 stupňů určitě. Zvláště v kuchyni, kde pořádně netěsní dveře na terasu, ale už jsem to nahlásila opraváři. 

Poslední fotka je ze včerejška, hádejte, co se mi stalo asi 6 km od bytu v pátek ve 4 odpoledne, kdy je už opravna zavřená...

Tak jsem si hezky odkoloběžkovala nebo odchodila tu štreku domů a v pondělí mě čeká tak 4, 5 km. Achjo, a to jsem byla v opravně den před tím se sedátkem!!! Nejlepší je, že nemůžu jet ani z kopce, protože to bez řetězu nejde zabrzdit. Ale co mohlo by být hůře. Náhodou jsem po cestě měla docela dobrou náladu. Arašídové máslo z Lidlu bylo koupené a dokonce mi vrátili i peníze za boty, ve kterých jsem dvakrát chodila a neměla od nich visačku. Tak jsem si hezky koloběžkovala a při tom zpívala Nohavicu.

Tak vám přeji také no stress a mějte se fanfárově!

Moika

Lenka